OBSAH:

1. ČASŤ

V NOCI V AUTĚ

     Na podzim 1982 jsme se vraceli autem z pololegálního koncertu v Brně-Tuřanech. Byla noc a v zakouřeným aute hráli v kazeťáku Třirychlostní Pepíčci, Oldřich Janota a Vašek Koubek. Před pár hodinami vystupovali v nabitém sále. Nabylo vůbec jednoduché se na Valnou hromadu, jak se nazývali tyto koncerty převážně brněnských alternativních skupin, dostat. Publikum se na ně sjíždělo z celé republiky. Neexistovali žádné plakáty, žádný předprodej. O hudebnících, kteří na Hromadách vystupovali, se v oficiálním tisku nepsalo, a když, tak pouze jako o spodině společnosti. Přesto se zprávy o připravovaných vystoupeních šírily spolehlivě. Ale nikdy nebylo nic jisté. Vždy existovala možnost zákazu koncertu.
     V Tuřanech na mě nejvíc zapůsobil Janota. Hrál písně jako Hotel Savoy. Žlutý kopec, které i po letech pořád poslouchám a stále mě fascinují. Úplne jinak hrál druhý vrchol večera - Třirychlostní Pepíček. Brutálně oholená hudba na samou dřeň, bez bebnů, monotónní rytmy basy, syrové kytary i texty. Bylo cítit, že se s tím hoši moc nepářou. Neustále jsme se bavili o založení vlastní kapely a mě teď napadlo - tak bychom mohli hrát taky! Vždyť oni hlavně řvou: "Jsme tady!!!"
     Auťák se houpal do rytmu právě hrající skladby, kouřili a kecali jeden přes druhého a osud některých z nás by zpečetěn.