OBSAH:

2. ČASŤ

KNOROVO TĚLESO DO KAPALINY PONOŘENÉ
(Napísal Martin Knor)

     Na koncertě v Praze Lysolajích jsme dostali nabídku od Franky Volfa, který pořádal prestížní přehlídky bigbítových kapel v Ostrově u Karlových Varů, abychom si taky přijeli zahrát. Byla to hojivá náplast na nepříliš úspěšné pražské vystoupení. Po jednom hodně nevybíravém ohlasu opilce v prvné řadě na naše písně to Jirka Šimurda nevydržel a s obdobně nevybíravým gestem zmizel u pódia. Nic nemohlo Jirkovi, který naši účast na Valné hromadě velmi prožíval, spravit náladu víc.
     V kapele proběhli změny. Opustil nás nejprve basista a brzy po něm i Jarda Dohnal. Šimurda se tehdy seznámil se schopným mladým kytaristou Robinem Šárockým a zlanařil ho ze začínající kapely Ročník 68, v níž hrál i Jiří Fiala, bratr Petra. Robinův otec poskytl garáž za městem , a tak jsme zase měli kde zkoušet, ale bez basy to nebylo ono. Malý Bidlo, který před časem odešel ze Slepého střeva, dostal naštěstí zase chuť hrát, a my jsme mohli začít usilovně cvičit. Pozvání od Franty Volfa platilo a termín se blížil. Dřina na zkouškách nebyla nic platná. Byl to jeden z nejhorších koncertů, které jsem kdy odehrál. Částečně to bylo způsobeno i naši nevyhranosti na tak velkých akcích, částečně nervozitou a určitě sehrála roli i určitá rozháransot našeho repertoáru. Mladá fronta napsala o našem vystoupení: "...mladá skupina Knorovo těleso je ovlivněna valašskou a indickou hudbou." Zajímavá kombinace, což? Po tomto nezdařeném vystoupení aktivita kapely uvízla na mrtvém bodě. Tři z nás studovali na VŠ, blížíly se zkoušky a nakonec jsme se rozpadli, ani nevím jak.